↓ Přejít k navigaci
Režimy s hospodářskými účinky slouží při dovozu zboží k podpoře hospodářských aktivit na území Společenství. Tyto režimy jsou alternativou k základnímu dovoznímu celnímu režimu, kterým je volný oběh. Zpravidla se použijí tehdy, pokud z jejich provádění vyplývají držiteli režimu hospodářské výhody (hospodářské účinky) spočívající v oblasti platby cla, daní a poplatků souvisejících s dovozem zboží.
Ve smyslu ustanovení článku 84 nařízení Rady ( EHS ) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „celní kodex“) lze při dovozu využít následující režimy s hospodářskými účinky:
· uskladňování v celním skladu,
· aktivní zušlechťovací styk (podmíněný systém nebo systém navracení) (dále jen „AZS/P“ nebo „AZS/N“),
· přepracování pod celním dohledem,
· dočasné použití (s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla)
· pasivní zušlechťovací styk (dále jen „PZS“).
Podstatou režimu uskladňování v celním skladu, AZS/P, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití je nezatěžovat dovážené zboží clem a obchodně-politickými opatřeními, pokud toto zboží bude podrobeno příslušným operacím a budou naplněny podmínky těchto režimů dané celními předpisy. Tyto režimy s hospodářskými účinky se ve smyslu ustanovení článku 84 odst. 1 písm. a) celního kodexu současně považují za režimy s podmíněným osvobozením od dovozního cla.
Podstatou režimu AZS/N je propuštění dováženého zboží do volného oběhu s možností vrácení uhrazeného dovozního cla v případě, že z tohoto zboží získané zušlechtěné výrobky budou vyvezeny zpět mimo celní území Společenství.
U režimů s hospodářskými účinky platí obecná zásada vyplývající z ustanovení článku 85 celního kodexu, že do těchto režimů lze zboží propustit jen na základě povolení celních orgánů.
Do režimu s hospodářským účinkem lze zboží propustit pouze na základě povolení celních orgánů (čl. 85 celního kodexu). Žádost o povolení použití režimu s hospodářským účinkem podává osoba, která v případě celního režimu:
Žádost o povolení použití režimu s hospodářským účinkem se podává podle vzoru žádosti uvedeného v příloze 67 prováděcího nařízení. Struktura vzoru žádosti není podle obecné poznámky č. 1 přílohy 67 prováděcího nařízení závazná (např. lze měnit velikost jednotlivých polí), pořadová čísla jednotlivých kolonek a jim odpovídající znění jsou závazná. Žádost o povolení režimu s hospodářským účinkem se podává místně příslušnému celnímu úřadu. Místně příslušným celním úřadem pro povolení režimu s hospodářským účinkem je celní úřad, v jehož územním obvodě budou prováděny zpracovatelské operace, se nachází místo, které je navrhováno jako prostor celního skladu nebo se nachází místo, kde má být zboží použito. Mají-li být tyto činnosti prováděny v územním obvodu více celních úřadů nebo dohlížející, propouštějící nebo ukončující celní úřad jsou rozdílné, podává se žádost o povolení režimu s hospodářským účinkem celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má žadatel hlavní účetnictví, pokud se aspoň část činností provádí v územní působnosti tohoto celního úřadu. Pokud se ani část v tomto odstavci popsaných činností neprovádí u celního úřadu, v jehož územní působnosti má žadatel hlavní účetnictví, podává se žádost o povolení režimu s hospodářským účinkem celnímu úřadu, u kterého bude provedena první operace. Údaje uvedené žadatelem v žádosti o povolení režimu s hospodářským účinkem musí prokázat, že povolení režimu s hospodářským účinkem je v souladu s článkem 502 prováděcího nařízení hospodářsky odůvodněné, tzn., že žadatel je povinen doložit celnímu úřadu takové podklady, aby celní úřad mohl rozhodnout, že hospodářské podmínky pro daný režim s hospodářským účinkem jsou splněny. Náležitosti žádosti jsou uvedeny v části VYSVĚTLIVKY přílohy 67 prováděcího nařízení. Kromě těchto náležitostí mohou celní úřady vyžadovat ve smyslu článku 499 prováděcího nařízení předložení dalších dokumentů.