Úloha Celní správy ČR v oblasti zapojování do Schengenského prostoru a její podíl při plnění národního plánu řízení ochrany státních hranic ČR

A. Úvod

Evropská rada při jednání ve dnech 14. a 15.12. 2006 potvrdila závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci z 5.12. 2006 týkající se rozšíření schengenského prostoru o nové členské státy EU, které stanovily termín zrušení hraničních kontrol na vnitřních pozemních hranicích na prosinec 2007 a na vzdušných hranicích nejpozději na 31. březen 2008. Splnění těchto termínů je však podmíněno úspěšným dokončením hodnotícího procesu a připojením k Schengenskému informačnímu systému SIS1+ prostřednictvím portugalského projektu SISone4all. Tento projekt má zajistit připojení nových členských států k SIS až do doby, než bude zprovozněn SIS II.

Vláda ČR svým usnesením ze dne 11. dubna 2007 č. 354 schválila Zprávu o připravenosti ČR k převzetí schengenského acquis a vyhodnocení Harmonogramů úkolů pro dokončení implementace schengenského acquis a uložila v určených termínech dokončit implementaci schengenského acguis.

Nezbytným předpokladem rozhodnutí, které umožní plné zapojení do schengenské spolupráce a zrušení kontrol na vnitřních hranicích, je splnění všech schengenských standardů. O vstupu nového členského státu do schengenského prostoru rozhodne Rada EU v prosinci 2007 poté, co bude podle platných schengenských postupů pro hodnocení ověřeno, že podmínky nezbytné pro uplatnění všech předmětných částí acquis byly v daném novém členském státě splněny. Bližší informace jsou uvedeny na webovém portálu www.euroskop.cz/schengen.

Česká republika bude mít odpovědnost pouze za ochranu vnější hranice na mezinárodních letištích, na kterých budou provozovány vnější lety (non-Schengen lety). V současné době je v ČR celkem 19 letišť s mezinárodním provozem, na kterých je zřízen hraniční přechod. Statut mezinárodního letiště s vnější hranicí bude přiznán pouze těm letištím, která vyhoví příslušným schengenským standardům. Na pěti letištích se statutem mezinárodního letiště (Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany, Ostrava-Mošnov, Karlovy Vary a Pardubice) bude zajištěna fyzická separace cestujících na vnějších a vnitřních letech. Na zbývajících letištích bude separace cestujících řešena administrativním způsobem.

B. Dopad vstupu ČR do schengenského prostoru na celní problematiku

V návaznosti na blížící se přistoupení ČR do schengenského prostoru nedojde k podstatné změně stávající praxe. Účinným nástrojem spolupráce na centrální i místní úrovni budou i nadále stávající dvoustranné smlouvy o spolupráci v oblasti celnictví, které umožní koordinaci činnosti celních orgánů v příhraničních oblastech. V případě potřeby umožňují tyto dokumenty, formou místních protokolů, upravit regionální spolupráci. Půjde ale především o preciznější plnění dosavadních úkolů v oblasti celního dohledu a pátrání se zvláštním zřetelem na bezpečnostní zájmy nejen ČR, ale i ostatních zemí schengenského prostoru. To se projeví zejména v potřebě

• posílit součinnost a spolupráci s útvary cizinecké a pohraniční policie na mezinárodních letištích a posílení (zintenzívnění) dohledu celních orgánů jak v osobní letecké dopravě (kontrola cestujících přilétajících ze třetích zemí - namátkově i v zelených koridorech), tak nákladní dopravě,
• přehodnotit priority při provádění mobilního dohledu, kdy je nutné důraz klást především na kontrolu přepravovaného nákladu a na posádky dopravních prostředků (řidičů i ostatních osob). Každá kontrola by měla být zahájena lustrací osob a dopravního prostředku v systému SIS. K tomu musí být vytvořen systém předávání informací mezi útvary CS provádějícími celní dohled a útvary Policie ČR, včetně systému spolupráce při potřebě zadržet hledanou osobu,
• zintenzivnit kontrolní a dohledovou činnost orgánů celní správy v oblasti vývozu zbraní, chemických látek, radioaktivních materiálů apod. Tato kontrolní činnost musí být prováděna s důrazem na možné zneužití takových zásilek pro účely terorismu apod.,
• zajistit bezchybný přístup k problematice zpracování osobních údajů v souladu s projednávanou novelou celního zákona,
• zintenzivnit spolupráci se sousedními celními správami například prostřednictvím společných komunikačních pracovišť, upřesnění postupů při realizaci zvláštních forem mezinárodní spolupráce (realizace smluv o policejní spolupráci nebo o právní pomoci ve věcech trestních, resp. Úmluvy Neapol II - pokud vstoupí v platnost).

V rámci dohledu a pátrání bude činnost Celní správy po vstupu ČR do schengenského prostoru zaměřena především na :

1. Kontrolu zboží (osob).
2. Boj proti pašování drog.
3. Boj s nelegální zaměstnaností.
4. Kontrolu vnějších letů na 12 mezinárodních letištích.
5. Spolupůsobení a kontrolu při fyzické separaci cestujících na 5 letištích (Praha Ruzyně, Brno-Tuřany, Ostrava-Mošnov, Pardubice, K. Vary).
6. Administrativní separaci na 7 dalších letištích.
7. Přeshraniční policejní spolupráci.
8. Účast zástupců CS na společných pracovištích, výkon služby ve společných hlídkách.

V oblasti pátrání bude vstup do schengenského prostoru znamenat především rozšíření právních možností uplatňování některých zvláštních forem mezinárodní spolupráce, zejména přeshraniční sledování a sledovaná zásilka. Dalším přínosem bude možnost vstupu útvarů pátrání celní správy do evidencí Schengenského informačního systému.

Po vstupu ČR do schengenského prostoru bude celní dohled zajišťován především formou mobilních kontrol prováděných na pozemních komunikacích a tato forma kontroly by měla být i nadále zachována. Případné personální posílení pohraničních celních úřadů na mezinárodních letištích bude záviset na vývoji pracovního zatížení příslušných pracovišť a charakteru provozu na jednotlivých letištích.

C. Národní plán řízení ochrany státních hranic

Základním plánovacím dokumentem v oblasti ochrany vnějších hranic EU v ČR je „Národní plán řízení ochrany státních hranic České republiky“. Plán kromě jiného předpokládá, že budou postupně zřízena společná pracoviště policejních orgánů ČR a sousedních států. Vzhledem k tomu, že bilaterální smlouvy se sousedními státy zahrnují i činnost celních správ, pokud mají kompetence policejních orgánů, vedení GŘC rozhodne, zda do činnosti společných pracovišť se zapojí i orgány Celní správy ČR. Generální ředitel GŘC na základě jednání s ředitelem Cizinecké a pohraniční policie ČR a po projednání na gremiálně poradě již rozhodl o zapojení orgánů Celní správy ČR do společného komunikačního pracoviště na hranicích se SRN (Krásný les).

Významným prvkem Národního plánu je analytické centrum, jehož úkolem je provádět průběžný monitoring situace v oblasti ochrany hranic a nelegální migrace, na jehož činnosti se budou podílet všechny orgány zapojené do ochrany státních hranic České republiky, tedy i celníci.

D. Závěr

Pro Celní správu ČR z Harmonogramu úkolů Národního plánu řízení ochrany státních hranic České republiky vyplývají ke splnění tyto úkoly:

1. Rozhodnout o případném zapojení příslušníků CS do stávajících či nově vytvářených společných pracovišť policejních orgánů ČR a sousedních států.

2. Přijmout prováděcí předpisy o spolupráci při ochraně státních hranic mezi územně příslušnými oblastními ředitelstvími SCPP a CŘ s důrazem na součinnost a spolupráci obou složek na mezinárodních letištích, pozemních státních hranicích a ve vnitrozemí. Zvláštní dokumenty o spolupráci je třeba přijmout také na mezinárodních letištích.

3. Zahájit činnosti směřující k implementaci SIS II v CS.

4. Zabezpečit stálé členství v analytickém centru.