Vzorky anorganických materiálů, které do CTL přicházejí, zahrnují pestrou paletu materiálů: horniny, stavební materiály, anorganická plniva (např. v nátěrových hmotách), směsi anorganických chemikálií, kovy, slitiny apod. CTL využívá k analýze těchto vzorků především analytické systémy založené na rentgen-fluorescenční spektrometrii a optické emisní spektrometrii.
Rentgenová fluorescencenční spektrometrie anorganických materiálů je využívána při analýzách na energodisperzních spektrometrech. Na těchto přístrojích se provádějí multielementární rozbory prvků, jak pevných, tak i kapalných vzorků. Vzhledem k velké pestrosti analyzovaných matric má řada stanovení pouze semikvantitativní charakter, resp. lze kvantifikovat pouze hlavní složky vzorku. Hlavní využití rentgenové fluorescence je v oblasti analýz hornin, stavebních materiálů (např. cementů), dále pak při identifikaci anorganických plniv v barvách, při analýzách anorganických chemikálií, popř. směsí organických a anorganických látek. Tuto metodu lze také použít pro screeningové vyšetření potravinářských výrobků na obsah minerálních látek.
Dalším přístrojem ze skupiny rentgenové fluorescence je stolní energodisperzní spektrometr, používaný pro analýzu kovových materiálů. Na přístroji se analyzují především slitiny drahých kovů. Výsledkem je také multiprvková analýza. Analýzou lze určit druh pokovení, identifikovat jednotlivé vrstvy a jejich tloušťku.
Hlavním systémem pro analýzu kovů je přístroj optické emisní spektrometrie s buzením řízeným elektrickým obloukem. Jedná se o mobilní emisní spektrometr. Přístroj podává kompletní multielementární rozbor, a to i včetně problematických a pomocí rentgenové fluorescenci nestanovitelných prvků, jako je např. uhlík, síra a fosfor.
CTL je vybavena také optickým emisním spektrometrem s indukčně vázanou plasmou (ICP-OES). Tento analytický systém slouží k multielementární analýze roztoků obsahujících prvky v koncentracích řádově jednotek až stovek mg/l. Využití této metody je prakticky univerzální, je limitováno pouze mírou mineralizovatelnosti vzorku. V případě kapalných vzorků je využití téměř neomezené. Příkladem použití tohoto analytického systému je stanovení obsahu minerálních látek v potravinách, stanovení prvků v pitné vodě, výluzích, dále pak stanovení nečistot v „čistých“ chemikáliích apod.