Značnou část vzorků v CTL tvoří zboží, patřící do čísla 2710 Celního sazebníku (CS) – ropné výrobky, minerální oleje a oleje ze živičných nerostů. Důvodem je skutečnost, že ač se jedná o produkty podobné si svým složením i fyzikálními vlastnosti, podle způsobu použití jsou zatíženy spotřební daní. To vede při nesprávné deklaraci zboží k vysokým daňovým únikům. Proto je CTL vybavena speciálními přístroji na analýzu ropných látek.
Podle doplňkových poznámek ke kapitole 27 CS se minerální oleje dělí podle výsledku destilační zkoušky do základních skupin na benziny (lehké oleje), střední oleje (petrolej) a těžké oleje (plynové oleje, topné oleje, mazací oleje). Z těchto důvodů jsou pracoviště CTL vybaveny automatickými destilačními přístroji.
Pro stanovení dalších parametrů ropných látek, které uvádí Celní sazebník (CS) v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 27 pro jejich přesné zařazení do příslušné podpoložky a pro účely spotřebních daní je CTL vybavena dalšími přístroji:
-
RTG a UV-fluorescenčními spektrometry pro stanovení obsahu síry.
-
Přístroji na stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném a v otevřeném kelímku.
-
Kapilárními viskozimetry typu Ubbelohde a Stabinger.
-
Přístrojem na stanovení bodu tuhnutí, bodu zákalu a bodu filtrovatelnosti.
-
Zkušebním motorem na stanovení oktanového čísla motorových benzinů.
-
HPLC pro stanovení značkovače ropných látek.
V letech 1993 a 1994 docházelo v ČR při proclívání ropných produktů ke značný daňovým únikům, které byly způsobeny záměnou motorové nafty a lehkých topných olejů. Pro zamezení těchto úniků vstoupil v platnost ke dni 1.7.1994 zákon 136/94 Sb. (novelizován zákonem 214/96 Sb. a následně 443/2003 Sb.) o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv. Podle tohoto zákona je povinností barvit a značkovat střední, plynové, topné a některé mazací oleje, které nejsou určeny pro pohon vznětových motorů barvícím a značkovacím přípravkem.
Důsledná kontrola dovážených ropných produktů celními orgány i celními laboratořemi podle ustanovení zákona o barvení a značkování byla v praxi velmi účinná. Zatímco v prvním pololetí roku 1994 kulminoval dovoz kritických ropných produktů (dováželo se měsíčně téměř 170 000 tun lehkých topných olejů), poté co zákon vstoupil v platnost, klesl dovoz pod 20 000 tun měsíčně a zároveň vzrostl prodej nafty vyrobené v českých rafineriích. Lze tedy konstatovat, že zákon o barvení a značkování a jeho důsledná kontrola v celních laboratořích měla pozitivní vliv na daňový systém ČR, ekonomiku rafinerií a distributorů a v neposlední řadě i na životní prostředí.