Tento dokument je základním přehledem pro subjekty, které si hodlají požádat o povolení v oblasti spotřebních a energetických daní a DPH, registrací v oblasti povinného značení lihu a distribuce pohonných hmot, nebo které již povolení/registraci mají a chtějí získat přehled o skutečnostech, které se týkají zákonné povinnosti plnění podmínek držitelů povolení. Jedná se o základní dokument, na který následně navazují další dle druhu povolení, a je nezbytné je nastudovat, aby vznikl úplný přehled v dané problematice.
Používané zkratky a pojmy
V této informaci se používají následující právní předpisy a jejich zkrácené pojmenování:
- zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPD“),
- zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“),
- zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PHM“),
- zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PZL“),
- část 45 až 47 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů“),
- zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“),
- zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní správě“),
- zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“).
V textu jsou dále používány následující pojmy, kdy se jimi rozumí:
- povolením rozhodnutí, včetně registrace, vyjmenovaná v příloze,
- některými podmínkami podmínky uvedené v příloze (dále jen „podmínky“),
- prověřováním podmínek postup orgánů CS dle daňového řádu, v rámci, kterého jsou ověřovány podmínky pro vydání povolení stanovené zákonnou úpravou podle jednotlivých druhů povolení,
- následným prověřováním plnění podmínek kontrola plnění podmínek pro vydání povolení prováděná v průběhu trvání povolení.
ZPŮSOBY PROVĚŘOVÁNÍ PODMÍNEK
Postup při podání návrhu
Žadatel při podání svého návrhu na vydání povolení musí vždy splnit formální požadavky stanovené daňovým řádem, pokud je nesplní, bude uplatněn postup k jejich odstranění (dle § 74 daňového řádu). Návrh se podává na tiskopise, který je zveřejněn na stránkách celní správy v nabídce „Daně“ – „Nástroje“ – „Daňové tiskopisy“[1]. Návrh musí být vždy podán na předepsaném tiskopise dle pokynů k jeho vyplnění. Pro energetické daně není stanovena závazná podoba návrhu na vydání povolení.
Návrhy na vydání některých povolení v oblasti spotřebních daní jsou zpoplatněna dle zákona o správních poplatcích. Poplatky dle přílohy k zákonu o správních poplatcích jsou blíže specifikovány v Informaci o povolovacím řízení dle zákona o SPD.
Poté co je splněno shora uvedené a je určeno, o který typ povolení (typy povolení jsou uvedeny v příloze) se jedná, ověří celní úřad, zda jsou předloženy potřebné podklady pro ověření příslušných podmínek pro daný typ. Pokud je zjištěno, že některé podklady chybí, je vydána výzva spolu s poučením o následcích, pokud by nebylo této vyhověno v celním úřadem stanovené lhůtě. Je nutné konstatovat, že podklady z vlastních evidencí, jiných útvarů celní správy a od Finanční správy České republiky (dále jen „finanční správa“) získává celní úřad vlastní činností.
Prověřování podmínek při změně povolení
Vznikne-li na straně držitele některého z povolení potřeba změny povolení, podá tento návrh na změnu, která však může být realizována pouze v případě, že jsou i nadále plněny veškeré podmínky, jako při vydání povolení.
Podání návrhu na změnu u určitých povolení v oblasti spotřebních daní je rovněž zpoplatněno dle zákona o správních poplatcích.
Následné prověřování podmínek
Jak již bylo konstatováno dříve, je nezbytné, aby podmínky prověřované při vydání povolení musí být plněny po celou dobu trvání povolení. Zároveň musí být celou dobu plněny i všechny podmínky stanovené v povolení.
Celní úřad si v rámci takového průběžného prověřování vyžádá formou výzvy podklady, které při podání návrhu předkládá navrhovatel, přičemž držitel povolení je povinen tyto ve stanovené lhůtě poskytnout. Zároveň je automaticky ze zákona povinen ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci povolení údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability. Toto neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc od sdělení těchto údajů při podání návrhu na vydání povolení.
Výše uvedené se netýká povolení vydaných dle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů.
PROVĚŘOVANÉ PODMÍNKY
Bezdlužnost
Za bezdlužnou se považuje osoba (okruh je stanoven v jednotlivých ustanoveních zákonů, týkající se příslušných povolení a zároveň je součástí přílohy k tomuto dokumentu), která nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
- u orgánů finanční správy,
- u orgánů CS,
- na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo
- na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Potvrzení od celní a finanční správy není třeba celnímu úřadu předkládat, tuto skutečnost si celní úřad ověří vlastní činností.
Fyzická osoba podnikatel předkládá potvrzení o bezdlužnosti jako fyzická osoba i jako plátce pojištění za zaměstnance.
Zahraniční fyzická osoba v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena, která nemá v České republice trvalý pobyt a ani zde není zaměstnancem, nemusí předkládat potvrzení o zdravotním pojištění.
Bezdlužnost na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti prokazuje, není-li dále uvedeno jinak osoba povinná splňovat podmínku bezdlužnosti potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů přede dnem podání návrhu na vydání povolení. Je nutné zdůraznit, že pokud jsou dokumenty jednotlivými úřady poskytovány elektronicky, nejčastěji prostřednictvím datové schránky a jsou opatřeny elektronickým podpisem daného úřadu, nesmí být dále měněny, tzn. mají být pouze „přeposlány“ celnímu úřadu, čímž je zachován elektronický podpis. Pokud by situace vyžadovala jejich vytištění a zaslání v analogové formě, pak musí být převedeny do listinné podoby prostřednictvím autorizované konverze.
Celní úřad si vlastní činností prověřuje podmínku bezdlužnosti na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V případě zjištění nedoplatku celní úřad vyzve žadatele/držitele k předložení potvrzení bezdlužnosti.
Bezdlužnost na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění se osvědčuje předložením potvrzení od Všeobecné zdravotní pojišťovny, Vojenské zdravotní pojišťovny ČR, České průmyslové zdravotní pojišťovny, Oborové zdravotní pojišťovny, Zaměstnanecké pojišťovny Škoda, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky, Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny.
Zvláštním případem je, pokud se týká prokázání bezdlužnosti fyzické osoby nepodnikající v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena, neboť tato může být osvědčena předložením pouze potvrzením od jediné zdravotní pojišťovny, pokud je v tomto potvrzení uvedeno, že je příslušná fyzická osoba pojištěna u této pojišťovny od počátku, tj. od narození nebo počátku fungování všeobecného zdravotního pojištění pro osoby narozené před 1. 1. 1992. V případě změny pojišťovny postačí potvrzení od aktuální pojišťovny, pokud je ze spisu zřejmá historie pojištění od počátku, tj. od 1. 1. 1992.
V případě zjištěného nedoplatku u celní nebo finanční správy je rovněž vydávána výzva ke splnění podmínky bezdlužnosti z důvodu, aby mohl navrhovatel, resp. držitel povolení nedoplatek řešit, případně zaslat vyjádření, že byl podán návrh ve smyslu § 156 daňového řádu, tedy žádost o povolení zaplacení ve splátkách nebo posečkání. Dle § 6h zákona o PHM se k povolení posečkání nebo úhrady ve splátkách nepřihlíží.
V některých druzích povolení je nezbytné, aby podmínku splňovali rovněž (bližší specifikace k příloze):
- pro povolení dle § 134y zákona o SPD odpovědný zástupce osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“);
- pro povolení dle § 134zj zákona o odpovědný zástupce osoby skladující surový tabák. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu živnostenského zákona;
- pro povolení dle § 18 zákona o PZL odpovědný zástupce pro povinné značení lihu. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu živnostenského zákona a zároveň tato osoba nesmí vykonávat stejnou funkci pro jinou osobu povinnou značit líh;
- pro povolení dle § 46 zákona o PZL odpovědný zástupce pro distributora lihu. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu živnostenského zákona. Odpovědný zástupce nesmí vykonávat tuto funkci pro jiného distributora lihu.
- pro povolení dle § 6a zákona o PHM odpovědný zástupce pro distribuci pohonných hmot. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu živnostenského zákona. Celní úřad v daném případě schvaluje ustanovení této osoby jako odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce nesmí vykonávat tuto funkci pro jiného distributora pohonných hmot.
Spolehlivost
Za spolehlivou je považována osoba (okruh je stanoven v jednotlivých ustanovení zákonů, týkající se příslušných povolení a zároveň je součástí přílohy k tomuto dokumentu), která
- je bezúhonná a
- v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem[2]:
- daňové, celní nebo účetní předpisy pro povolení vydávaná dle zákona o SPD a zákona o DPH,
- daňové, celní předpisy, zákon o PZL nebo zákony upravující nakládání s lihem pro povolení vydávaná dle zákona o PZL,
- daňové, celní předpisy nebo zákon o PHM pro povolení vydávaná dle zákona o PHM.
Celní úřad posuzuje spolehlivost, přičemž je pro něho rozhodným okamžikem, od něhož se počítají doby stanovené jednotlivými kritérii spolehlivosti (3 roky), pro povolení v oblasti daňových předpisů a zákona o PHM den vydání rozhodnutí o návrhu na vydání povolení, změně povolení nebo zrušení povolení (při prověření musí být zohledněny i skutečnosti, ke kterým došlo po podání návrhu). V případě, že nebyl podán návrh na vydání nebo změnu povolení a k vydání rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení došlo z úřední povinnosti v důsledku prověřování plnění podmínek pro vydání povolení v průběhu trvání povolení, je rozhodným okamžikem den vydání rozhodnutí.
V některých druzích povolení je nezbytné, aby podmínku splňovali rovněž (bližší specifikace k příloze):
- pro povolení dle § 134y zákona o SPD odpovědný zástupce osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu živnostenského zákona.
- pro povolení dle § 134zj zákona o SPD odpovědný zástupce osoby skladující surový tabák. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu živnostenského zákona.
- pro povolení dle § 18 zákona o PZL odpovědný zástupce pro povinné značení lihu. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu živnostenského zákona a zároveň tato osoba nesmí vykonávat stejnou funkci pro jinou osobu povinnou značit líh.
- pro povolení dle § 46 zákona o PZL odpovědný zástupce pro distributora lihu. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu živnostenského zákona. Odpovědný zástupce nesmí vykonávat tuto funkci pro jiného distributora lihu.
- pro povolení dle § 6a zákona o PHM odpovědný zástupce pro distribuci pohonných hmot. Odpovědný zástupce je osoba ve smyslu živnostenského zákona. Celní úřad v daném případě schvaluje ustanovení této osoby jako odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce nesmí vykonávat tuto funkci pro jiného distributora pohonných hmot.
Bezúhonnost
Bezúhonnou je:
- pro povolení dle zákona o SPD, zákona o DPH a zákona o PHM osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný čin hospodářský, nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena,
- pro povolení dle zákona o PZL osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, trestný čin hospodářský, trestný čin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, trestný čin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, trestný čin obecného ohrožení nebo trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti,
- pro povolení dle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za hospodářský trestný čin, nebo ta, na niž se hledí jako by nebyla odsouzena.
Blíže pak je možné definovat, že za trestné činy majetkové povahy se dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), považují trestné činy podle Hlavy V, § 205 až § 232 trestního zákoníku (např. krádež, podvod, zpronevěra, lichva). Za trestné činy hospodářské se považují trestné činy podle Hlavy VI, § 233 až § 271 trestního zákoníku (např. zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, neodvedení daně). Dále pak je stanoveno, že na osobu se hledí, jako by nebyla odsouzena, v případech, které stanoví trestní zákoník (§ 46 odst. 4, § 48 odst. 8, § 65 odst. 4, § 69 odst. 4, § 74 odst. 2, § 83 odst. 4, § 86 odst. 3 a § 105 - § 106). V těchto případech je uplatněn institut zahlazení odsouzení, kdy se osoba považuje za bezúhonnou.
Bezúhonnost musí být prokázána těmito způsoby:
- u státního občana České republiky nebo právnické osoby, která má sídlo na území České republiky, z výpisu z Rejstříku trestů vlastní činností celního úřadu;
- u státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce na území jiného státu, dále též z výpisu z evidence trestů nebo rovnocenné písemnosti vydané tímto státem; výpisy a písemnosti vydané jiným státem neopatřuje celní úřad, ale předkládá je navrhovatel, resp. držitel povolení, a to v originálním znění, a současně v úředně ověřeném překladu do českého jazyka,
- u cizinců nebo právnických osob se sídlem mimo území České republiky z výpisu z evidence trestů vlastní činností celního úřadu[3], dále se ověří bezúhonnost z rovnocenné písemnosti vydané státem, jehož je osoba státním občanem, nebo ve kterém sídlí a ve kterém se tato osoba v posledních 3 letech zdržovala, nebo sídlila nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce; je požadováno kumulativní předložení písemností od státu, jehož je cizinec státním občanem/v němž má právnická osoba sídlo, a od států, na jejichž území se cizinec v uvedeném časovém období zdržoval/právnická osoba sídlila. Písemnosti vydané jiným státem neopatřuje celní úřad, ale předkládá je navrhovatel, resp. držitel povolení, a to v originálním znění, a současně v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. U osob, které jsou nebo byly občanem jiného členského státu EU, nebo v něm měli bydliště mohou bezúhonnost prokázat jinou písemností dle ustanovení § 16g zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, které umožňuje na základě žádosti cizince vydat k výpisu z Rejstříku trestů i přílohu k tomuto výpisu, jež zahrnuje veškerá odsouzení cizince v ostatních členských státech Evropské unie, která jsou evidována příslušným orgánem jeho domovského státu.
Pokud vznikne situace, že jiný stát písemnost dle druhé a třetí odrážky nevydává, je možné ji nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu. V jiných případech není použití čestného prohlášení možné. Taková písemnost nesmí být starší 3 měsíce ode dne podání návrhu na vydání povolení, resp. předložení v rámci průběžného prověřování.
Porušení právních předpisů
Daňovými, celními, účetními a jinými právními předpisy se rozumí nejen vnitrostátní právní předpisy České republiky, včetně podzákonných právních předpisů, ale též přímo použitelné předpisy Evropské unie.
Konkrétně u daňových předpisů se jimi rozumí zejména Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, Zákon o DPH, Zákon o SPD, Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů, Zákon o PZL, Daňový řád.
Dáje je pak celním předpisem právní předpis upravující celní oblast (např. zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění, zákony upravující zákazy a omezení), tedy nikoli např. právní předpis, v němž mají orgány CS stanovenu kompetenci k výkonu určité činnosti (např. nelegální zaměstnanost, mák setý a konopí apod.).
Důležitým aspektem je závažnost porušení právních předpisů, kdy za nespolehlivou bude považována osoba, která
- je nespolehlivým subjektem (nespolehlivý plátce podle § 106a zákona o DPH a nespolehlivá osoba dle § 106aa zákona o DPH); rozhodným okamžikem pro hodnocení je den zveřejnění rozhodnutí, že osoba je nespolehlivým subjektem,
- se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a proto byl u této osoby vydán zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den následující po dni splatnosti zajišťovacího příkazu,
- porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření daně podle pomůcek nebo jejím sjednáním, anebo který měl za následek doměření daně; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den porušení povinností; nelze-li den porušení určit, je rozhodným okamžikem den marného uplynutí lhůty stanovené správcem daně k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně,
- závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové tvrzení a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně (celním nebo finančním úřadem); za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den následují po zákonem stanoveném dni pro podání posledního daňového tvrzení, k jehož podání byla osoba správcem daně následně vyzvána,
- se podílela na nelegálním skladování nebo dopravě, přičemž byla stanovena spotřební daň ve výši 250 000 Kč a více; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den, kdy došlo ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit podle § 9 zákona o SPD,
- se podílela na nelegálním dovozu, přičemž byl stanoven celní dluh ve výši 250 000 Kč a více; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den vzniku celního dluhu dle článku 79 odst. 2 písm. a) UCC,
- prováděla nedovolenou výrobu mimo daňový sklad; rozhodným okamžikem pro hodnocení je kdy došlo ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit podle § 9 zákona o SPD,
- měla u orgánů CS nedoplatek v minimální výši 100 000 Kč, který byl předmětem daňové exekuce; rozhodným okamžikem pro hodnocení je poslední den exekuce,
- nakládala s padělanými nebo pozměněnými tabákovými nálepkami nebo kontrolními páskami ke značení lihu; rozhodným okamžikem pro hodnocení je poslední den takového nakládání nebo den zjištění, pokud poslední den takového nakládání nelze zjistit,
- je osobou, jíž byla uložena pokuta (za spáchaný přestupek/platební delikt dle daňových a/nebo dle celních předpisů), jejíž horní hranice je zákonem stanovena na min. 250 000 Kč, případně dvě a více pokut, jejichž horní hranice je nižší než 250 000 Kč; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán,
- vylučovala denaturační prostředky z denaturovaného lihu nebo používala denaturovaný líh k jinému účelu, než pro který byl denaturován, nebo pozměňovala vlastnosti lihu nebo odstraňovala značkování a barvení nebo značkování z minerálních olejů; rozhodným okamžikem pro hodnocení je den, kdy došlo k ukončení výše uvedené činnosti, nebo den zjištění, pokud den ukončení takové činnosti nelze zjistit,
- nevede evidenci stanovenou právním předpisem nebo uloženou správcem daně; zejména se jedná o případy, kdy osoba porušila povinnost vést účetnictví, a to správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů; rozhodným okamžikem pro hodnocení je poslední den, kdy došlo k porušení takové právní povinnosti nebo den zjištění, pokud den, kdy došlo k porušení takové právní povinnosti nelze zjistit,
- jinak závažně ohrožuje nebo porušuje řádný výkon správy daní nebo cla.
Zároveň u povolení pro osoby povinné značit líh a odpovědného zástupce pro značení lihu nebo distributora lihu a odpovědného zástupce pro distribuci lihu nad rámec výše uvedeného, je nespolehlivou osoba, která
a) se dopustila přestupku podle zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů, tím, že
- neměřila veškerý vyrobený a samostatně rafinovaný líh typově schválenými a ověřenými měřidly podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o metrologii“), které stanoví vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících (dále jen „prováděcí předpis k zákonu o lihu“), a způsobem stanoveným tímto předpisem,
- při poruše měřidla nejímala vyrobený líh do ověřených nádrží (podle zákona o metrologii) zajištěných celním úřadem a neměřila ho způsobem, který stanoví prováděcí předpis k zákonu o lihu,
- použila denaturovaný líh k výrobě lihovin,
- ze zařízení na výrobu či úpravu lihu úmyslně poškozovala či odstraňovala závěry umístěné správcem daně,
- vylučovala denaturační prostředky z denaturovaného lihu a pozměňovala jeho vlastnosti,
- uvedla do oběhu líh vadný nebo líh neznámého původu;
se dopustila přestupku podle předpisů upravujících nakládání s lihem způsobem, kdy řízení je v kompetenci Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Nad rámec všeobecných důvodů označení osoby za nespolehlivou, platí u povolení pro distributora pohonných hmot a odpovědného zástupce pro distribuci pohonných hmot, že nespolehlivou je osoba, pokud
- subjektu bylo zrušeno některé z povolení vydaných podle zákona o SPD z moci úřední,
- subjektu byla uložena pokuta za spáchaný přestupek/platební delikt ve výši 250 000 Kč a více, případně dvě a více pokut, jejichž výše v součtu činí 250 000 Kč a více; součtu 250 000 Kč musí být dosaženo vždy samostatně za porušení buď daňových nebo celních předpisů nebo zákona o PHM; u zákona o PHM lze sčítat pokuty uložené různými správními orgány [CS, Česká obchodní inspekce (dále jen „ČOI“), Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“)]; v tomto bodu se nejedná o pokuty uložené ČOI za delikty podle § 8 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o PHM (PHM, která nesplňuje požadavky na kvalitu),
- se subjekt dopustil přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o PHM (přestupky v kompetenci ČOI).
Naopak za závažné porušení daňových nebo celních předpisů nebo zákona o PHM se nepovažuje nesplnění povinnosti, za které vzniká povinnost uhradit pokutu z nedodaného objemu biopaliv podle § 19 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
Z pohledu lhůt je nezbytné uvést, že v případě přestupků rozhodným okamžikem pro hodnocení je den spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Porušení předpisů je možné konstatovat až po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, tj. kdy je najisto postaveno, že byl přestupek spáchán.
Celní úřad při posuzování porušení předpisů zohledňuje také objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly k porušení těchto předpisů. Může se jednat například o živelní pohromy[4]), závažné zdravotní důvody, či jiné osobní překážky, které posuzované osobě bránily v řádném dodržování právních předpisů.
Ekonomická stabilita
Ekonomicky stabilní je ten, kdo nevykazuje riziko, že nedostojí svým platebním povinnostem vztahujícím se ke správě cla, resp. daně. Zkoumá se tedy, zda osoba poskytuje dostatečné záruky, že bude schopna vytvářet a udržovat takové finanční příjmy, které zajistí řádné plnění daňových, resp. platebních povinností této osoby. Hodnotí se ukazatele rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce a další skutečnosti významné pro posouzení rizika, že osoba nedostojí svým platebním povinnostem. Mezi tyto další skutečnosti např. patří druh a množství vybraných výrobků a rizikovost jejich správy (rizikovost vzniku nedoplatku), dosavadní jednání a plnění povinností v oblasti správy daní nebo cla, případně vliv dalších podmínek, které jsou stanoveny v povolení a snižují riziko vzniku nedoplatku.
Finanční analýza
K provedení finanční analýzy je nutné předložit:
- kopii přiznání k dani z příjmů,
- účetní závěrku u osob vedoucích účetnictví (účetní závěrkou se rozumí rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha v účetní závěrce),
- přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích osob vedoucích daňovou evidenci nebo jednoduché účetnictví,
- přehled o peněžních tocích (předkládají povinně účetní jednotky podle kategorie, do které je zařadil zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o účetnictví“),
- přehled o změnách vlastního kapitálu (předkládají povinně účetní jednotky podle kategorie, do které je zařadil zákon o účetnictví),
- přehled přijatých úvěrů a půjček včetně termínu splatnosti a roční výše splátek,
- výši závazků z finančního pronájmu (leasingových závazků) se splatností do 1 roku a nad 1 rok,
- přehled majetku zatíženého zástavním právem s uvedením jeho hodnoty,
- výši pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti více než 180 dní a více než 360 dní,
- rozvahu v plném rozsahu a výkaz zisku a ztráty k poslednímu dni předcházejícího měsíce (čtvrtletí) běžného účetního období (aktuální účetní výkazy) a za srovnatelné období minulého roku,
- ostatní podklady potřebné pro posouzení ekonomické stability – například při přeměnách společností (zahajovací rozvahu, projekt fúze, projekt rozdělení apod.),
- zprávu auditora u subjektů, které mají povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem podle zákona o účetnictví,
- konsolidovanou účetní závěrku, kterou předkládají pouze osoby, které mají povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, popřípadě mají povinnost podrobit se jejímu sestavení podle zákona o účetnictví.
Podklady uvedené v písm. a) až c) se předkládají pouze pokud jím již nebyly v kompletním rozsahu (včetně příloh) předloženy v elektronické podobě příslušnému finančnímu úřadu.
Zvláštní režim platí pro mikro účetní jednotku[5], kdy je požadováno doložení chybějících podkladů, případně aktuálních účetních výkazů podle písm. j) s upřesněním pro mikro účetní jednotku.
Podklady uvedené v písm. d) až i) je povinnost předložit pouze tehdy, pokud tyto informace nejsou součástí přílohy v účetní závěrce.
Pokud je navrhovatel nově vzniklou osobou, je povinen k návrhu na vydání povolení předložit zahajovací rozvahu, případně aktuální účetní výkazy. Navrhovatel je považován za nově vzniklou osobu, nejsou-li k jeho osobě k dispozici podklady uvedené v písm. a) až c) ani za jedno poslední zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, v němž byl podán návrh na vydání povolení.
Příloha Přehled povolení a podmínek prověřovaných v povolovacím řízení v oblasti daní
[1] Formuláře z oblasti SPD, EKO, značení lihu, distributorů PHM a biopaliv, dopravy vybraných výrobků | Celní správa ČR (celnisprava.cz)
[2] Pokud právnická osoba závažným způsobem porušila předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění této podmínky na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jako by je rovněž porušila. Pokud právnická osoba má ve statutárním orgánu druhou právnickou osobu, považuje se za nespolehlivou rovněž tato druhá právnická osoba bez ohledu na to, zda ke svému zastupování pověřila podle § 154 občanského zákoníku jinou fyzickou osobu či nikoli, neboť statutárním orgánem, respektive členem statutárního orgánu je tato druhá právnická osoba. Tím, že se nespolehlivou stala (bez ohledu na způsob zastoupení) tato druhá právnická osoba, je zapotřebí aplikovat fikci nespolehlivosti na další osoby, které jsou statutárním orgánem, nebo členem statutárního orgánu této druhé právnické osoby a v tomto smyslu pokračovat dále až ke statutárnímu orgánu, respektive členu statutárního orgánu fyzické osobě (fyzickým osobám). Na fyzickou osobu, která tuto druhou právnickou osobu zastupovala na základě zmocnění podle § 154 občanského zákoníku fikce nespolehlivosti přenesena není.
[3] Pro ověření této skutečnosti je nezbytná součinnost osoby s celním úřadem, kdy je nutné poskytnout údaje v rozsahu: jméno, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo narození, okres narození, stát narození.
[4]) § 24 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
[5] § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
