Celní správa České republiky
Generální ředitelství cel
Oddělení Vztahů k veřejnosti
Budějovická 7
Praha 4
V Praze 2. 3. 2018

NEPŘESNOSTI V MÉDIÍCH

Generální ředitelství cel

„Rok 2018 – revoluce v oblasti cla přichází“

E15 Nově bez zajišťování DPH

Druhou změnou, která čeká firmy obchodující za hranicemi České republiky, je novela celního zákona č. 242/2016 Sb. Od té se očekává především úprava jedné z největších chyb v aktuálně platném znění, a to §26 odst. 2 týkajícího se zajištění DPH u celních dluhů. Celní kodex unie vyžaduje plné zajištění celního dluhu, který by mohl vzniknout porušením celních předpisů. „Na tom by nebylo nic špatného, pokud by se česká celní správa nerozhodla požadovat zajištění nejen cla, ale i DPH. Každý soudný člověk si umí představit, že poskytnout bankovní záruku za celní dluh ve výši desítek nebo stovek milionů korun je natolik nákladné, že se tím degraduje úspora daného celního režimu," vysvětluje podstatu dlouho očekávané změny Svobodová. Celní správa už si tento omyl uvědomila, náprava vyžadující změnu zákona ale trvá řadu měsíců, po které čeští výrobci a vývozci doplácejí na nedomyšlenost při přípravě národní legislativy. Novela celního zákona vstoupí v platnost k 1. lednu 2019.

 

Reakce CS ČR

Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Předně a z obecného pohledu je nutné konstatovat, že legislativu nikterak neschvaluje celní správa.  

Ona potenciální „chyba" se rozhodně nestala až v souvislosti s novým celním zákonem, přijímaným kvůli účinnosti nového celního kodexu Unie. Stejný stav, kdy součástí požadovaného zajištění celního dluhu, který může vzniknout, byla i daň z přidané hodnoty, platil v tuzemsku odjakživa, dokonce dávno před vstupem ČR do EU, resp. už od vstupu ČR do EU, tedy za účinnosti starého celního kodexu Společenství, a to konkrétně zejména na základě ustanovení § 254 tehdy platného celního zákona. Ustanovení k 1. 5. 2004 (vstup do EU) znělo: „Zajištěním celního dluhu se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění cla a daní při dovozu zboží.".  

Ve znění k 1. 1. 2013 (poslední novela před přijetím zcela nového) pak: „Úhrada cla, daně a poplatků vybíraných při dovozu a spravovaných celními orgány se za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy zajišťuje poskytnutím jistoty." Takže nic nového, resp. když tak jsme tuto „chybu", pokud by to náhodou opravdu „chyba" byla, dělali minimálně o dvanáct let déle, než jak uvádí paní Svobodová.

Ta podstata je pak zcela jiná. Nezměnilo se naše uvažování, resp. náš celní zákon jakoby „sám o sobě". Změnily se, přesněji se radikálně zpřísnily, podmínky v novém celním kodexu Unie a jeho prováděcím předpisu, účinných od 1. 5. 2016, přičemž k tomu ještě dále končí přechodné období pro platnost povolení dočasných skladů a zvláštních režimů (tedy situací, kde může vzniknout celní dluh), vydaných ještě za starých celních předpisů, (až) k 1. 5. 2019.

Právě dřívější předpisy umožňovaly, že příslušný celní úřad, který o daném povolení stran místní příslušnosti individuálně rozhodoval, nemusel v těchto situacích požadovat jistotu k zajištění celního dluhu (cla i daní). Tato povolení mají přechodné období pro svou platnost stanovené do 1. 5. 2019. Tato novela celního zákona bude tedy přijata v tomto smyslu „dostatečně včas". Nový celní kodex Unie pak ve všech případech, tedy u povolení týchž institutů a režimů, vydaných po 1. 5. 2016, požaduje poskytnutí jistoty. Jediné úlevy, snižující náklady na zajištění celního dluhu, které nový celní kodex připouští, jsou možné pouze v souvislosti se samotným řízením o souborné celní jistotě, paušálně pak používané na veškerá případná povolení dočasných skladů a zvláštních režimů vydaná jakýmkoli celním úřadem, tedy nikoliv na každé jednotlivé povolení vydané jedním celním úřadem.

Pro tyto úlevy – jmenující se „povolení souborné jistoty se sníženou částkou záruky" a „povolení zproštění povinnosti jistotu poskytnout" – byla oproti dříve platným předpisům opět značně zpřísněna kritéria. Zejména to, že žádající subjekt musí prokázat, že disponuje dostatečnými finančními prostředky (likvidní povahy, resp. s vysokou likviditou) ke splnění svých závazků k té části celního dluhu, která není kryta onou jistotou. O případném zmírnění této restrikce se už od účinnosti příslušného ustanovení v EU živě a podrobně diskutuje, nicméně změnit se s velkou pravděpodobností do 1. 5. 2019 nestihne.      

Právě proto stanovil nový celní kodex ve svém článku 89 odst. 2 poslední pododstavec, že pokud je jistota platná pouze na území daného jednoho členského státu a nejedná se o režim tranzit, musí pokrývat alespoň částku cla, nikoliv nezbytně (také) vnitrostátních daní. Opět však jde o nová povolení souborných jistot, vydávaných po 1. 5. 2016 (pro ty, které byly vydány ještě za starých celních předpisů, platí stejné přechodné období jejich platnosti, jako pro povolení zvláštních režimů, tj. do 1. 5. 2019).

Celní správa ČR se autonomně a po zralé úvaze rozhodla, že tento mandát využijeme až nyní, tedy právě akorát před koncem přechodného období, aby subjekty mohly ve svých operacích pokračovat bez radikálního zvýšení nákladů na zajištění celního dluhu. Drtivá většina povolení je totiž vydána před 1. 5. 2016 a tato zpřísnění na ně tedy reálně ještě ani nemohla dopadnout. Reálně na tento stav v přechodném období „doplácí" pouze marginální počet subjektů v případě povolení, o jejichž vydání bylo požádáno až po 1. 5. 2016.  

 


 
mjr. Ing. Martina Kaňková
Tisková mluvčí GŘC
tel: +420 261 331 931
mobil: +420 724 431 127
fax: +420 261 332 100
e-mail: media@cs.mfcr.cz
 
Ohodnoťte srozumitelnost a užitečnost: