TISKOVÁ ZPRÁVA CELNÍ SPRÁVY
ČESKÉ REPUBLIKY

Od roku 2006 vymáhá celní správa v rámci tzv. „dělené správy“ nezaplacené pokuty uložené jinými orgány státní správy, např. policií, Českou inspekcí životního prostředí, ministerstvy a dalšími úřady.
Velkou část vymáhaných pokut tvoří pokuty uložené policií za dopravní přestupky v blokovém řízení, které nebyly na místě zaplacené např. z důvodu, že viník přestupku neměl u sebe peněžní hotovost, apod.
Blokové řízení je zvláštní formou správního řízení o přestupcích, a proti blokové pokutě se nelze odvolat. Viník přestupku uznává svou vinu projevem ochoty zaplatit pokutu, což stvrzuje svým podpisem na kmenové části pokutového bloku. 
V případě na místě nezaplacené pokuty řidiči dostanou od policie pokutový blok, na kterém je uvedena výše pokuty a složenku s adresou a účtem příslušného celního úřadu. Pokud složenka není zaplacena do 15 dnů, následné vymáhání nezaplacených pokut provádí celní úřady.
Úkolem celních úřadů je tedy vymáhaní peněžitých pohledávek. Postup při vymáhání vychází ze zákona o správě daní a poplatků, začíná výzvou k zaplacení pohledávky a může dojít až k exekuci movitých věcí, případně i nemovitostí.
Z výše uvedeného vyplývá, že celní úřady nezaplacenou pokutu na dlužníkovi již pouze vymáhají.
V praxi se přesto velmi často stává, že se občané po obdržení výzvy k zaplacení pohledávky na celní úřady obracejí s odvoláním proti uložení blokové pokuty, ve kterém uvádí nejrůznější námitky k řízení o přestupku, požadují důkazy o přestupku, apod.
Rozsáhlá korespondence, která je s tímto spojena však směřuje pouze k tomu, že celní úřady občanovi vysvětlují, že s uložením pokuty bez možnosti odvolání souhlasil a potvrdil svým podpisem již při řízení o přestupku a vyřizování případných námitek a stížností týkajících se uložení pokuty za dopravní přestupek tedy není v kompetenci celní správy, ale v kompetenci příslušného útvaru policie, který pokutu uložil.