Jedná se o zprávu z kontroly, která byla ze strany NKÚ dokončena v polovině roku 2015, ale kontrolovaným obdobím byly roky 2012 -2014, současná situace je diametrálně odlišná. Již v průběhu kontrolovaného období se připravovaly či realizovaly legislativní změny, změny v organizaci práce celních orgánů i změny personální. Ty se následně pozitivně projevily ve výši výběru spotřebních daní u zmiňovaných tabákových výrobků a lihovin a omezení nelegálních aktivit při obchodování. O pozitivním dopadu změn svědčí rostoucí příjmy ze spotřební daně z lihu a z tabákových výrobků, které jsou historicky nejvyšší od zavedení spotřebních daní v roce 1993.
U tabáku a tabákových výrobků dosáhl výběr spotřební daně za prvních 9 měsíců roku 2015 částky 36,1 miliardy korun, je tedy o 2,4 miliardy vyšší než ve stejném období loňského roku. Lze předpokládat, že celkový roční výběr bude vyšší než loňský, přestože v něm došlo k předzásobení.
U lihu dosáhl výběr za prvních 9 měsíců roku 2015 částky 5,2 miliardy korun, což je o 0,2 miliardy více než za stejné období loňského roku, zde lze rovněž předpokládat celkový vyšší roční výběr.
Jedním ze zpřísňujících opatření bylo zavedení povinnosti instalace kamerových systémů v místech, kde se vyrábějí, resp. stáčejí lihoviny. Zavedení této povinnosti nemělo mít primárně fiskální efekt, ale mělo umožnit kontrolu při nižší personální náročnosti, než jakou by u subjektů značících líh neslo zřízení stálých daňových dozorů. To ostatně konstatuje i důvodová zpráva k zákonu o povinném značení lihu. Cílem zavedení kamerového systému nebyla přesná identifikace osob a věcí (což by bylo i v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů), ale rozlišení „netypických“ situací, mezi které patří zejména nelegální výroba mimo pracovní dobu. Proto byly voleny kamery s nižším rozlišením, ale přisvícením. V případě netypických situací je správce daně připraven okamžitě vyjet na místní šetření a zasáhnout přímo u subjektu.
Dalším nástrojem byla změna vzoru kontrolní pásky, která kromě standardních ochranných prvků obsahuje i jedinečný kód, který je nesnadno padělatelný a zároveň v sobě zahrnuje údaje umožňující stanovit základ daně, takže lze detailně porovnat spotřebu kontrolních pásek a výši daňové povinnosti, což v minulosti nebylo možné.
Zákon o povinném značení lihu upravil i výši pokuty při ztrátě či znehodnocení kontrolní pásky, ta může dosáhnout desetinásobku spotřební daně odpovídající lihovině, které lze touto kontrolní páskou označit.
Za období od 1. 7. 2005 do 31. 3. 2015 bylo celními úřady subjektům vydáno celkem 1 135 149 700 ks kontrolních pásek, z tohoto celkového počtu bylo zničeno nebo ztraceno celkem 3 938 889 ks kontrolních pásek, tj. 0,346 %. Zákon stanovil limit 0,5 %. Kontrolní pásky vykázané subjektem jako zničené, ztracené či odcizené (tj. skupina rizikových kontrolních pásek), jsou zanášeny do interní evidence a na jejich výskyt je kladen při kontrolní činnosti zvýšený důraz.
O aktivitě celní správy v oblasti kontroly lihu svědčí počet uskutečněných kontrol. Během kontrolovaného období bylo provedeno 150 000 kontrol na líh a lihoviny a téměř 20 000 kontrol na tabákové výrobky. Kontroly byly prováděny formou místních šetření, dále byla kontrolována doprava vybraných výrobků, zdanění a značení vybraných výrobků a dodržování zákazů prodeje.
Celní správa by uvítala zákonnou povinnost držitelů kontrolních pásek evidovat kontrolní pásky dle jejich individuálních kódů, je však třeba brát v potaz skutečnost, že tato evidence by byla pro dotčené subjekty nesporně administrativně, personálně a finančně vysoce nákladná.
V souvislosti s lihovinami je třeba upozornit, že celní správa nemá ve svých kompetencích dozorovat jejich kvalitu. V případě zjištění cizorodých látek v lihovinách jsou ihned informovány kompetentní orgány.
V oblasti kontrol denaturace byl již v roce 2012 mimo jiné zpřísněn systém odběru vzorků, byla zavedena povinná rotace kontrolních skupin a od roku 2014 přibyla povinnost pořizovat obrazový a zvukový záznam průběhu celé denaturace.
